Na co si to vlastně hrajem?

Je to asi nějaký můj zvyk nebo co, ale už je to zase půl roku od posledního článku. Je mi to ale jedno. Radši než psát nějaký kraviny, nebudu psát nic. Teď ale psát musim. A hned vám řeknu proč.

Je 1.1.2019 a já otevírám facebook. Všude na mě vyskakují odkazy na nové články s velmi originálním obsahem: Novoroční předsevzetí. Ze zvědavosti, proč to všichni vlastně píšou, jsem si jich pár rozklikla. A vlastně je to všude stejný. Rok 2018 stál za prd…bla bla bla… rok 2019 bude určitě lepší.. bla bla bla… budu víc cvičit, starat se o sebe, meditovat, jezdit na jednorožcích, cestovat, zhubnu do plavek (ale teď už fakt!!!!), budu cílevědomější, krásnějí, chytřejší a další bla bla bla. A já se ptám PROČ?!!

Vždyť konec roku je vlastně pomyslná čára. Není to tak, že by se z vás po odbití půlnoci stal jinej člověk. Tak proč všichni čekaj na konec roku, aby mohli něco změnit? Snad když s něčím nejsem spokojená, pracuji na tom HNED. No ne?

Upřímně si sáhněte do svědomí, komu z vás se podařilo všechna ta předsevzetí někdy splnit? Motivovalo vás to jak dlouho? Do ledna? Vždyť to vlastně musí být i hrozně deprimující. Nejste spokojeni se svým životem, tak si na papír (teda teď už na blog) napíšete seznam deseti věcí a pak se jen užíráte tím, že už byste pro ně měli něco udělat, a že to možná nedokážete, a že zase stojíte za prd.

Vykašlete se na předsevzetí. Radši sami sobě naslouchejte po celý rok, ne jen 31.prosince a 1. ledna. Nelíbí se vám už ve vaší práci a vždycky jste chtěli odcestovat na druhý konec světa a tam vyrábět misky z kokosu? Tak to udělejte. Na nic nečekejte. Nikdy nebude ta správná chvíle. Vždycky bude něco, kvůli čemu to odložíte na potom. Až si našetřim, až zhubnu, až se naučim celou Bibli, až postavíme barák. Možná si ťukáte na čelo a já to chápu. Ale prostě, krásnej život si můžete udělat každý den, nemusíte čekat na nějakou spešl událost, jakou je například konec roku.

Rozhodně nic nemám proti ročním bilancím. Pomůže vám to uvědomit si, co jste v předchozím roce prožili, co vám to dalo, co třeba příště uděláte jinak. Ale nebičujte se. Nestavte si před sebe nesmyslné cíle, které vás budou akorát stresovat.

Co jsem tímhle článkem chtěla říct vlastně ani nevim, ale potřebovala jsem se trochu vypsat a třeba to někdo vnímáte stejně. Tak se tedy v tom novém roce mějte co nejkrásněji. Vyprdněte se na předsevzetí a naslouchejte svému já po celý rok!

Réza

Nepřehlédněte také

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *